Společnost STOBAG Österreich je plnoprávným členem Spolkového svazu stínicí techniky a v tomto kontextu spolupracujeme s dalšími tržními subjekty na neustálých inovacích v oboru protisluneční ochrany.  

Její účinnost byla nyní na začátku roku aktuálně definována novou normou. Svaz popisuje bezpečné a jednoduché dimenzování stínicí techniky v jedné zajímavé zprávě.

Dosud používaný činitel stínění Fc byl nahrazen hodnotou gtot a celá metoda výpočtu byla značně zjednodušena. S touto novou normou by měl nyní být také uživatel schopen správně klasifikovat účinek stínicí techniky na celkový prostup energie.

Markus Horvath, CEO STOBAG Österreich GmbH

Zpráva Federální asociace technologie ochrany před sluncem:

Aktuálně definovaná účinnost stínicí techniky

Správná stínicí technika – jednoduché naplánování

Vídeň, duben 2019._ Odborníci jsou zajedno: zastínění oken je nejlepší způsob, jak v létě zabránit přehřátí. Jak je ale zastínění účinné, pokud chcete mít přesto přístup denního světla a výhled? Od tohoto okamžiku stačí, aby plánovači nebo energetičtí poradci zadali požadovanou hodnotu gtot z normové tabulky, a stavebník nebo uživatel si pak může zcela jednoduše nechat poradit ohledně všech možných variant stínicí techniky a vybrat si podle osobních preferencí.

Počet dnů, kdy hrozí přehřátí, se od přelomu tisíciletí více než zdvojnásobil. Na jedné straně to má co do činění s vyšším počtem horkých dnů a delšími obdobími vedra, ale na druhé straně za to odpovídají také dobře izolované a vzduchotěsné obvodové pláště budov v kombinaci s velkorysejšími skleněnými plochami. Zamezení tepelným ztrátám v chladné polovině roku má totiž v letním období za následek, že sluneční energie vyzařovaná okny zůstává v budově a může být odvedena větráním až v noci při odpovídajících nízkých venkovních teplotách.

„Aby byl v horkých letních dnech zachován komfort při bydlení, musí být tlumen přímý sluneční svit. Nezastíněné okno o velikosti 2 m2 ohřívá s výkonem 1 až 1,5 kW – a to v létě! Stejně jako energeticky účinná stěna vyžaduje dobrou tepelnou izolaci, potřebují také okna dobrou izolaci proti přehřátí v podobě variabilního zastínění,“ vysvětluje Ing. Johann Gerstmann, mluvčí Spolkového svazu stínicí techniky.

Udržitelná ochrana proti přehřátí

Nejlepší možná ochrana před sluncem během dne a efektivní noční ochlazení jsou vždy základem pro způsobilost objektu k užívání v létě a zajišťují, aby obytné budovy (novostavby a sanace) v zásadě plnily funkci i bez aktivního chlazení. Gerstmann: „Klíčem k udržitelné bytové výstavbě budov způsobilých k užívání v létě je tedy jejich plánování. Dosažení komfortního klimatu v místnosti aktivním chlazením není zvláště udržitelnou metodou, protože energie ušetřená při topení je pak opět spotřebována v létě k aktivnímu chlazení!“ Když má být obytná budova – podle současného stavu techniky – způsobilá k užívání v létě bez chlazení, spotřeba energie na chlazení se momentálně ještě nezaznamenává, a to zkresluje zveřejněné výsledky uspořené energie!
Nejdůležitějším pasivním opatřením pro omezení ohřevu budov během dne na minimum je odjakživa venkovní, inteligentně používaná stínicí technika.
Zastínění je především technické vybavení budovy určené k prevenci ochlazování a jako takové musí být možné naplánovat – stejně jako každé jiné technické vybavení – i rolety, venkovní žaluzie a markýzy. Gerstmann: „Efektivní stínicí technika se montuje před oknem! Je-li místnost zastíněna zevnitř, sluneční energie se již nachází v místnosti a stěží ji lze znovu vyzářit ven, protože moderní okna jsou konstruována tak, aby teplo udržovala co nejvíce v místnosti.“ Stínicí technika je nejúčinnější, když je zcela uzavřená – ale je to vždy žádoucí? Gerstmann k tomu uvádí: „Ne, to samozřejmě není vždy žádoucí a nutné. Je totiž kontraproduktivní zapínat za denního světla umělé osvětlení a zcela ztratit kontakt s okolním světem. A ani to není nutné, protože místnosti zcela tolerují přísun mírného tepla. Aby byl přesto zajištěn přístup denního světla a výhled při současné ochraně před horkem, postačí například nastavit lamely tak, aby skleněná plocha nepohlcovala přímé sluneční světlo. U fasádních markýz se volí perforovaná tkanina a u rolet může být dostačující, když jsou stažené ze tří čtvrtin.“  

Bezpečné a snadné dimenzování stínicí techniky  

Analogicky k hodnotě U, která charakterizuje tepelnou izolaci okna, je pro ochranu proti přehřátí důležitá hodnota gtot: ta poskytuje informaci o celkovém prostupu energie systému z oken a stínění. Pokud hodnota činí 0,10, pak v místnosti působí 10 % vyzářené sluneční energie a 90 % není do budovy vůbec vpuštěno. Solární teplo proto ani nemusí být odváděno chlazením. Dobré zastínění ve spojení s tepelně izolačním sklem (U ≤ 1,5 W/m2K) propouští v závislosti na typu a barvě závěsu 3 až 20 % energie.
Normy dokumentují současný stav techniky, a proto jsou vždy po několika letech upravovány. Začátkem letošního roku bylo technologické zdokonalení u zasklení a zastínění zohledněno v normě ÖNORM B8110-6-1 a zároveň bylo značně zjednodušeno dosud velmi komplikované stanovení přívodu energie podle normy ÖNORM B 8110-3. Dosud používaný činitel stínění Fc byl zrušen, protože hodnota gtot je snadno pochopitelná nejen pro stavební fyziky. S novou normou by mě být jednak koncový uživatel schopen správně klasifikovat účinek stínicí techniky, jednak by mělo být namodelováno obvyklé využití – tedy také zastínění s využitím denního světla a výhledem. Gerstmann: „Dosud platilo základní pravidlo: Světlé závěsy jsou vzhledem k vyšší hodnotě odrazivosti účinnější než ty tmavé. To sice platí pro vnitřní zastínění, ale již ne pro venkovní. Tmavé závěsy se přirozeně zahřívají více než ty světlé, ale okna s tepelnou izolací nejen zabraňují úniku cenného vytápěcího tepla v zimě, ale v létě rovněž snižují tepelný tok ze stínicí techniky do chladnějšího interiéru. Tmavě zbarvené povrchy v kombinaci s tepelně izolačním sklem jsou dnes přinejmenším stejně účinné jako ty světlé!“

Jednoduché plánování stínicí techniky

V Rakousku se 85 % stavebních povolení týká privátní bytové výstavby. Aby bylo možné prokázat v energetickém průkazu způsobilost budovy k užívání v létě, bylo dosud nutné mimo jiné poměrně přesně specifikovat již ve fázi plánování systém sestávající ze skla a zastínění. Dnes stačí, aby plánovač nebo energetický poradce jednoduše zadal požadovanou hodnotu gtot z normové tabulky a koncoví uživatelé si pak mohou zcela jednoduše nechat poradit ohledně všech možných variant stínicí techniky a vybrat si podle osobních preferencí!

Základem tohoto zjednodušení bylo zásadní zpochybnění dosavadní metody. Podstatné je, aby přívod energie gtot byl tvořen přívodem světla a tepla, přičemž přívod světla se určí z propustnosti zastínění pro světlo a přívod tepla z hodnoty U zasklení. V normě ÖNORM B8110-6-1 tak bylo možné vypracovat velmi přehledné tabulky pro venkovní a vnitřní stínicí techniku.

Gerstmann: „Je konec dohadování o správné hodnotě zastínění žaluzií, rolet a fasádních markýz! Méně je často více a lépe!“

Prostor se počítá

Při výběru správné stínicí techniky se v konečném výsledku počítá funkce, kterou by měla splnit. Gerstmann: „Stínicí technika hraje v každé místnosti jinou roli: Ložnice by měla být co nejlépe zatemněna, protože to je základní požadavek pro zdravý spánek. V obývacím pokoji chcete mít co nejvíce denního světla a vnímat okolí a ve večerních hodinách nechcete být vystaveni zvědavým pohledům – jde také o bezpečnost a soukromí.“ A v neposlední řadě zastínění také přispívá k dobrému vzhledu budovy.  

O Spolkovém svazu stínicí techniky

Spolkový svaz stínicí techniky je zastřešujícím svazem rakouského oboru stínicí techniky. Mezi spolupracující partnery patří mj. klima:aktiv, IBO, ÖGUT a Bau.Energie.Umwelt.Cluster NÖ.
Svaz zastupuje 21 členských podniků s celkovým počtem více než 1 700 zaměstnanců. Přidanou hodnotou ve výši cca 800 milionů eur zajišťuje na 10 000 tuzemských pracovních míst především v komerčním sektoru.
BVST je zakládajícím členem Evropského zastřešujícího svazu ES-SO (European Solar Shading Organization), k němuž patří 28 členských svazů. Veškeré služby související se stínicí technikou (včetně montáže a servisních úkonů) poskytují v celém svazu pracovní místa pro 400 000 zaměstnanců a pracovníků s celkovým generovaným obratem cca 35 miliard eur.

Bundesverband Sonnenschutztechnik, www.bvst.at