Společnost STOBAG Österreich je plnoprávným členem Spolkového svazu stínicí techniky a v tomto kontextu spolupracujeme s dalšími tržními subjekty na neustálých inovacích v oboru protisluneční ochrany.
Její účinnost byla nyní na začátku roku aktuálně definována novou normou. Svaz popisuje bezpečné a jednoduché dimenzování stínicí techniky v jedné zajímavé zprávě.
Dosud používaný činitel stínění Fc byl nahrazen hodnotou gtot a celá metoda výpočtu byla značně zjednodušena. S touto novou normou by měl nyní být také uživatel schopen správně klasifikovat účinek stínicí techniky na celkový prostup energie.
Zpráva Federální asociace technologie ochrany před sluncem:
Aktuálně definovaná účinnost stínicí techniky
Správná stínicí technika – jednoduché naplánování
Vídeň, duben 2019._ Odborníci jsou zajedno: zastínění oken je nejlepší způsob, jak v létě zabránit přehřátí. Jak je ale zastínění účinné, pokud chcete mít přesto přístup denního světla a výhled? Od tohoto okamžiku stačí, aby plánovači nebo energetičtí poradci zadali požadovanou hodnotu gtot z normové tabulky, a stavebník nebo uživatel si pak může zcela jednoduše nechat poradit ohledně všech možných variant stínicí techniky a vybrat si podle osobních preferencí.
Počet dnů, kdy hrozí přehřátí, se od přelomu tisíciletí více než zdvojnásobil. Na jedné straně to má co do činění s vyšším počtem horkých dnů a delšími obdobími vedra, ale na druhé straně za to odpovídají také dobře izolované a vzduchotěsné obvodové pláště budov v kombinaci s velkorysejšími skleněnými plochami. Zamezení tepelným ztrátám v chladné polovině roku má totiž v letním období za následek, že sluneční energie vyzařovaná okny zůstává v budově a může být odvedena větráním až v noci při odpovídajících nízkých venkovních teplotách.
„Aby byl v horkých letních dnech zachován komfort při bydlení, musí být tlumen přímý sluneční svit. Nezastíněné okno o velikosti 2 m2 ohřívá s výkonem 1 až 1,5 kW – a to v létě! Stejně jako energeticky účinná stěna vyžaduje dobrou tepelnou izolaci, potřebují také okna dobrou izolaci proti přehřátí v podobě variabilního zastínění,“ vysvětluje Ing. Johann Gerstmann, mluvčí Spolkového svazu stínicí techniky.
Udržitelná ochrana proti přehřátí
Nejlepší možná ochrana před sluncem během dne a efektivní noční ochlazení jsou vždy základem pro způsobilost objektu k užívání v létě a zajišťují, aby obytné budovy (novostavby a sanace) v zásadě plnily funkci i bez aktivního chlazení. Gerstmann: „Klíčem k udržitelné bytové výstavbě budov způsobilých k užívání v létě je tedy jejich plánování. Dosažení komfortního klimatu v místnosti aktivním chlazením není zvláště udržitelnou metodou, protože energie ušetřená při topení je pak opět spotřebována v létě k aktivnímu chlazení!“ Když má být obytná budova – podle současného stavu techniky – způsobilá k užívání v létě bez chlazení, spotřeba energie na chlazení se momentálně ještě nezaznamenává, a to zkresluje zveřejněné výsledky uspořené energie!
Nejdůležitějším pasivním opatřením pro omezení ohřevu budov během dne na minimum je odjakživa venkovní, inteligentně používaná stínicí technika.
Zastínění je především technické vybavení budovy určené k prevenci ochlazování a jako takové musí být možné naplánovat – stejně jako každé jiné technické vybavení – i rolety, venkovní žaluzie a markýzy. Gerstmann: „Efektivní stínicí technika se montuje před oknem! Je-li místnost zastíněna zevnitř, sluneční energie se již nachází v místnosti a stěží ji lze znovu vyzářit ven, protože moderní okna jsou konstruována tak, aby teplo udržovala co nejvíce v místnosti.“ Stínicí technika je nejúčinnější, když je zcela uzavřená – ale je to vždy žádoucí? Gerstmann k tomu uvádí: „Ne, to samozřejmě není vždy žádoucí a nutné. Je totiž kontraproduktivní zapínat za denního světla umělé osvětlení a zcela ztratit kontakt s okolním světem. A ani to není nutné, protože místnosti zcela tolerují přísun mírného tepla. Aby byl přesto zajištěn přístup denního světla a výhled při současné ochraně před horkem, postačí například nastavit lamely tak, aby skleněná plocha nepohlcovala přímé sluneční světlo. U fasádních markýz se volí perforovaná tkanina a u rolet může být dostačující, když jsou stažené ze tří čtvrtin.“
Bezpečné a snadné dimenzování stínicí techniky
Analogicky k hodnotě U, která charakterizuje tepelnou izolaci okna, je pro ochranu proti přehřátí důležitá hodnota gtot: ta poskytuje informaci o celkovém prostupu energie systému z oken a stínění. Pokud hodnota činí 0,10, pak v místnosti působí 10 % vyzářené sluneční energie a 90 % není do budovy vůbec vpuštěno. Solární teplo proto ani nemusí být odváděno chlazením. Dobré zastínění ve spojení s tepelně izolačním sklem (U ≤ 1,5 W/m2K) propouští v závislosti na typu a barvě závěsu 3 až 20 % energie.
Normy dokumentují současný stav techniky, a proto jsou vždy po několika letech upravovány. Začátkem letošního roku bylo technologické zdokonalení u zasklení a zastínění zohledněno v normě ÖNORM B8110-6-1 a zároveň bylo značně zjednodušeno dosud velmi komplikované stanovení přívodu energie podle normy ÖNORM B 8110-3. Dosud používaný činitel stínění Fc byl zrušen, protože hodnota gtot je snadno pochopitelná nejen pro stavební fyziky. S novou normou by mě být jednak koncový uživatel schopen správně klasifikovat účinek stínicí techniky, jednak by mělo být namodelováno obvyklé využití – tedy také zastínění s využitím denního světla a výhledem. Gerstmann: „Dosud platilo základní pravidlo: Světlé závěsy jsou vzhledem k vyšší hodnotě odrazivosti účinnější než ty tmavé. To sice platí pro vnitřní zastínění, ale již ne pro venkovní. Tmavé závěsy se přirozeně zahřívají více než ty světlé, ale okna s tepelnou izolací nejen zabraňují úniku cenného vytápěcího tepla v zimě, ale v létě rovněž snižují tepelný tok ze stínicí techniky do chladnějšího interiéru. Tmavě zbarvené povrchy v kombinaci s tepelně izolačním sklem jsou dnes přinejmenším stejně účinné jako ty světlé!“
Jednoduché plánování stínicí techniky
V Rakousku se 85 % stavebních povolení týká privátní bytové výstavby. Aby bylo možné prokázat v energetickém průkazu způsobilost budovy k užívání v létě, bylo dosud nutné mimo jiné poměrně přesně specifikovat již ve fázi plánování systém sestávající ze skla a zastínění. Dnes stačí, aby plánovač nebo energetický poradce jednoduše zadal požadovanou hodnotu gtot z normové tabulky a koncoví uživatelé si pak mohou zcela jednoduše nechat poradit ohledně všech možných variant stínicí techniky a vybrat si podle osobních preferencí!
Základem tohoto zjednodušení bylo zásadní zpochybnění dosavadní metody. Podstatné je, aby přívod energie gtot byl tvořen přívodem světla a tepla, přičemž přívod světla se určí z propustnosti zastínění pro světlo a přívod tepla z hodnoty U zasklení. V normě ÖNORM B8110-6-1 tak bylo možné vypracovat velmi přehledné tabulky pro venkovní a vnitřní stínicí techniku.
Gerstmann: „Je konec dohadování o správné hodnotě zastínění žaluzií, rolet a fasádních markýz! Méně je často více a lépe!“
Prostor se počítá
Při výběru správné stínicí techniky se v konečném výsledku počítá funkce, kterou by měla splnit. Gerstmann: „Stínicí technika hraje v každé místnosti jinou roli: Ložnice by měla být co nejlépe zatemněna, protože to je základní požadavek pro zdravý spánek. V obývacím pokoji chcete mít co nejvíce denního světla a vnímat okolí a ve večerních hodinách nechcete být vystaveni zvědavým pohledům – jde také o bezpečnost a soukromí.“ A v neposlední řadě zastínění také přispívá k dobrému vzhledu budovy.
O Spolkovém svazu stínicí techniky
Spolkový svaz stínicí techniky je zastřešujícím svazem rakouského oboru stínicí techniky. Mezi spolupracující partnery patří mj. klima:aktiv, IBO, ÖGUT a Bau.Energie.Umwelt.Cluster NÖ.
Svaz zastupuje 21 členských podniků s celkovým počtem více než 1 700 zaměstnanců. Přidanou hodnotou ve výši cca 800 milionů eur zajišťuje na 10 000 tuzemských pracovních míst především v komerčním sektoru.
BVST je zakládajícím členem Evropského zastřešujícího svazu ES-SO (European Solar Shading Organization), k němuž patří 28 členských svazů. Veškeré služby související se stínicí technikou (včetně montáže a servisních úkonů) poskytují v celém svazu pracovní místa pro 400 000 zaměstnanců a pracovníků s celkovým generovaným obratem cca 35 miliard eur.
Bundesverband Sonnenschutztechnik, www.bvst.at
